MAPA POLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY

















Zušlechťování skotu na novojičínském panství [ Historie (archivní dokument) ]

Historikové kravařského skotu se velmi skromně dotýkají úlohy novojičínského panství při tvorbě tohoto plemene. Po prostudování jeho archivu jsem však dospěl k názoru, že i tamnímu stádu patří významné místo při utváření typu kravařského skotu, a to zvláště v období 1830 - 1860, kdy ostatní panství dávala přednost rentabilnějšímu chovu ovcí.
K nejcennějším historickým dokladům o vzniku kravařského plemene patří totiž právě plemenná kniha novojičínského panství, na kterou mne před lety upozornil vedoucí okresního archivu v Novém Jičíně, pan ředitel J. Štindl. Je dnes uložena v zemědělskolesnickém oddělení Státního archivu v Opavě, fond velkostatek Nový Jičín.
Nedostatek místa nedovoluje zveřejnit podrobnou analýzu obsahu celé této unikátní knihy a proto se musíme omezit pouze na popis nejdůležitějších záznamů. Panství novojicko-štramberské roku 1781 propůjčil Josef II. c. k. tereziánské vídeňské akademii, aby se z dosažených příjmů vydržovalo 15 šlechtických chovanců.
Do začátku třicátých let se na panství hospodařilo podle všeobecných zvyklostí na polích a ve stájích. Již z konce 18. století je dochováno několik nařízení, která ukládala pečovat o zlepšení chovu skotu, ale nařízení se realizovala jen velmi pomalu. Krávy se dále pronajímaly šafářům a nájemní smlouvy se po desítiletí neměnily ani svým obsahem ani krmnými dávkami, které se dojnicím přidělovaly.
Smlouvy také velmi povšechně řešily otázky obnovy stáda. Šafář měl povoleno vyřazovat ročně určitý počet krav a za ně na účet vrchnosti si dokoupit nové nebo si je odchovat sám, neboť měl uloženo odchovat na každých 10 nájemných krav od nejlepší 1 jalovičku. Účty, které se zachovaly z počátku 19. století svědčí o tom, že ani krávy, ani býci nebyli nijak kvalitní, neboť sama vrchnost byla ochotna za ně platit co nejméně. Podle dobytčích žurnálů zjišťujeme, že se v zimě 1802/1803 nakoupilo v okolních vesnicích 29 nových dojnic a v roce 1803 zaplatila vrchnost za býka pro šenovský dvůr 36 zlatých, 30 krejcarů. Na celém panství se přitom v roce 1802 chovalo 5 býků a 167 dojnic.
V instrukcích o novém způsobu hospodaření bylo také novojičínskému panství v třicátých letech uloženo, aby zlepšilo úroveň chovu skotu.
Hospodářský úřad, který zatím významněji nereagoval na zušlechťovací proces v chovu skotu na okolních panstvích, byl nucen realizovat některá základní opatření k zlepšení úrovně kravských stád v jednotlivých dvorech. A právě díky tomu, že byl zaveden stájový registr skotu a systematicky veden po čtvrt století, můžeme dnes rekonstruovat vývoj kravařského skotu v jeho nejranějším období.
Tento registr měl podobu plemenné knihy, která se v originále vedla při purkrabské kanceláři jako veliká vázaná kniha, do níž se zaznamenávaly u každé krávy všechny základní plemenářské a chovatelské údaje. Do knihy se zapisovaly údaje jen od tzv. kmenových zvířat (býků a krav), jež byla zvláště vybrána a obdržela jméno a číslo registru. Vedení registru bylo organizováno tak, že u každé kmenové matky se zanášelo veškeré její potomstvo se všemi údaji o původu, datu narození, barvě a zbarvení, přeřazení, vyřazení nebo prodeji. Takové plemenné skupiny byly sestaveny ve dvorech v Šenově, Žilině, Bernarticích a v Tamovském dvoře a prakticky zahrnovaly většinu chovaných krav. Bylo to celkem 187 krav, z nichž většina byla z vlastního odchovu, po matkách místního původu. 58 kusů bylo nakoupeno z chovů v okolních obcích a jen 3 z plemenného stáda (bernského) v Krásně nad Bečvou (majitel hrabě Kinský). Zatímco do roku 1829 lze ze seznamu nakupovaných chovných býků pouze dedukovat, že označení "ušlechtilé plemeno" představuje křížence místního rázu s býky dováženými z Tyrol na okolní panství (býk nakoupený v roce 1821je přímo označen jako mürztálský), po roce 1832 udávají doklady přesně datum a místo nákupu i plemennou příslušnost používaných býků. V nepřetržité řadě až do roku 1863 to byli již jen bernští býci ze známých okolních panských chovů (Fulnek, Starý Jičín, Krásno nad Bečvou, Lukov, Napajedla) nebo dovozy originálních zvířat ze Švýcar.
Založením plemenné knihy byla nastoupena kvalitativně vyšší forma chovatelské a plemenářské práce. Těmto změnám se musela přizpůsobit i některá opatření ve výrobní sféře. Dojnice se sice i nadále pronajímaly šafářům za pevně stanovené peněžní a naturální dávky, ale v nájemních smlouvách se objevily již nové prvky. Zvýšily se nejen krmné dávky na kus, ale vrchnost začala usilovat o to, aby se dosáhlo vedle vyšší dojivosti také většího rámce zvířat a jednotného rázu.
Zatímco dříve se povoloval šafářům nákup krav, nyní trvala vrchnost na doplňování krav vlastním odchovem. Proto si v nájemních smlouvách vymiňovala odchov jalovic od každé šesté krávy (dříve desáté) a ke konci třicátých let již veškerá telata. Výběr telat prováděl úředník purkrabského úřadu a po odstavu, který byl nejdříve po čtyřech týdnech sání, se telata převáděla do štramberského dvora k dalšímu odchovu. V roce 1849 se zde odchovalo 76 jalovic a 14 býčků.
Záznamy v novojičínské plemenné knize poskytují velmi cenné informace o změnách v barvě a ve zbarvení chovaných krav a jalovic. V seznamu odchovaných jalovic je u většiny zvířat uváděno podrobné zbarvení, podle něhož jsme sestavili přehled, jasně dokazující změny, jakými toto stádo procházelo v průběhu svého vývoje.
Výchozí stádo reprezentované kravami domácího rázu tvořila zvířata barvy převážně červené a černé bez odznaků, s hlavami červenými nebo černými zcela, ale také s bílými skvrnkami. Menší podíl krav byl červenohnědých bez odznaků a jen ojediněle se popis zmiňuje o kusech, které měly bílé břicho, bílé nohy nebo bílé skvrny na některé jiné části těla. Červenobíle strakatá byla jen zvířata (býci a krávy), která byla nakoupena z bernského stáda v Krásně nad Bečvou. Zcela jiný obraz však nacházíme ve stádech na novojičínském panství již v letech 1841 - 1849, kdy červená, černá a červenohnědá barva bez odznaků téměř úplně mizí a převažují zvířata červenostrakatá a červeně plášťová s bílou hlavou, bílým břichem a bílýma nohama. Třetí fáze, která je ohraničena lety 1850 - 1860, mění opět své proporce zbarvení a do popředí vystupují jedinci bílí s červenými skvrnami nebo červení či červenostrakatí s bílým pruhem po hřbetě, s bílým ocasem, s bílou hlavou a bílýma zadníma nohama. Tata barva a takto rozlo-žené zbarvení se pak stává charakteristickým pro kravařský skot, se kterým se setkáváme na všech výstavách v druhé polovině 19. století a později. Jiným velmi cenným ukazatelem, který můžeme podle záznamů rekonstruovat, je stáří jalovic v den prvního otelení. Z nich zjišťujeme, že dochází ke zintenzivňování obratu stáda, neboť jalovice se již netelí kolem 4. roku stáří, ale zásluhou lepší výživy a zušlechťovacího procesu ve stáří 2 - 3 let.
Ze zpracovaných dat u 164 jalovic jsme zjistili, že v období 1840 - 1864 se otelilo 7,2 % jalovic ve stáří 2 - 21/2 roku, 38,4 % ve stáří 21/2 - 3 roky, 37,2% 3 - 31/2 roku a pouze 17,2 % nad věk 31/2 roku.
Intenzita zušlechťovacího procesu byla patrna nejen z přehledu o převratných změnách v zabarvení skotu a ve zvýšení ranosti, měřené stářím při prvním otelení, ale také tím, jak intenzivně se odchovávaly jalovice a převáděly do stavu krav. Plemenný registr zaznamenává v průběhu 28 let 556 odchovaných jalovic, t. j. průměrně ročně 20 nových krav, takže celé kmenové stádo se vyměnilo asi po šesti letech.
Rokem 1864 se novojičínská plemenná kniha uzavírá a dochází k rozprodeji stáda, neboť dvory se pronajímají. Zůstává jen malá část, zatímco většina se prodává v dražbách a na trzích v Novém Jičíně. Ucelenější a početnější skupiny kupuje dolnorakouské panství Zistersdorf a zejména hrabě Stockau, majitel budoucího známého bernsko-hanáckého stáda krav v Napajedlích, pro dvůr Skalničku u Hranic, koupený v roce 1858. Tímto posledním hromadným odprodejem stejně jako intenzivními prodeji jalovic, krav a býků v minulých letech však výsledky chovatelské a zušlechťovací plemenářské práce nebyly zničeny, často se jen přesunuly do rukou dalších úspěšných pokračovatelů.


Z knihy "Moravské Kravařsko"
Vydal: Region Moravské Kravařsko

LOKALIZACE


AKTUALIZACE: Denisa Vlková (COLOR Studio) org. 56, 06.06.2007 v 19:59 hodin
Kontakt na webmastera osoblazsko@infosystem.cz

Copyright 1998-2022 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule