MAPA POLSKI FRANCAIS DEUTSCH ENGLISH ČESKY

















Farní kostel sv. Martina

Hřbitovní kostel sv. Martina
Hřbitovní kostel sv. Martina
Název: farní kostel sv. Martina
Identifikátor: 8-43/1
Obec: Bohušov
Lokalizace: hřbitov, parc.čís. 32 st.
Statut památky: KP

Jednolodní architektura gotického založení postavena kolonisty z Vulmu ve 2. polovině 13. století s pravoúhlým presbytářem druhotně zaklenutým žebrovou klenbou v 1. polovině 16. století. Dochovány zbytky gotických portálů a renesanční výmalby. Kostel byl využíván jako hrobka vlastníků hradu Fulštejn, dochovány unikátní renesanční náhrobky (Eckryk, Jindřich Sup z Fulštejna, Václav Sedlnický z Chotic). Barokně upraven po požáru v letech 1801-1804, historizující úpravy z počátku 20. století. Oprava (statika, omítky) v roce 1999.


Kostel sv. Martina a renezanční náhrobky v Bohušově

Kostel sv. Martina v Bohušově byl založen záhy po roce 1255. Byl postaven v rozměrech základů v nichž se dochoval dodnes. Kromě kultovní funkce plní i funkci pohřebiště pánů z Fulštejna. Jako ostatní kultovní stavby prošel řadou úprav. Někdy po roce 1486 byl trámový strop v presbytáři nahrazen kamennou žebrovou klenbou, v polovině 16. století byly opraveny vnitřní omítky. Na stěnách nad klenbami se ve fragmentech dochovala renesanční nástěnná malba. Významná přestavba v roce 1727zahrnovala opevnění obvodového zdiva, zazdění gotických oken a prolomení nových barokních, malbou interiéru, úpravou oltáře a vestavbou dřevěné kruchty.

Po požáru v roce 1800 musel být kostel nákladně opraven podle projektanta Johana Freyvalda. Byl pořízen nový krov, loď byla zaklenuta třemi pruskými klenbami na pásech dosedající na přizděné pilíře, dřevěná věž byla nahrazena zděnou, ale přistavěnou k hlavnímu průčelí. Pozdější úpravy přinesly břidlicovou střešní krytinu a změnu tvaru věže, týkaly se však jen především interiéru: byla osazena nová menza z umělého kamene, kůr podepřen litinovými sloupy a položena betonová dlažba.

Při stavebních pracích a archeologickém průzkumu Mgr. Michala Zezuly v roce 1999 byly učiněny zajímavé nálezy. Značně se tím prohloubily znalosti o tomto kostelu a posunuly jeho význam v umělecké historii tohoto kraje na jednu z předních míst.

Odkryty byly: gotický kamenný boční portál a ostění vysokého okna na zadní zdi presbytaře, žulová žebra klenby i sakristii, různé typy podlah od maltové mazaniny, přes cihelnou, břidlicovou a mramorovou dlažbu po betonový potěr, hroby ještě před postavením kostela i samotná hrobová místa v zaklenutých "tumbách". Nejzajímavější nálezy představují kamenné renesanční náhrobníky, nalezené v kněžišti asi 35 cm hluboko pod poslední úrovní podlahy.

Nejstarším a nejvýznamnějším je náhrobník Jindřicha Supa z Fulštejna. Původně olomoucký kanovník, který ve Vratislavi získal hodnost biskupa nikopolského a později se stal světícím biskupem vratislavským a od roku 1506 i světícím biskupem olomouckým.zemřel pravděpodobně roku 1538.

Náhrobník o rozměrech 201 x 101 cm je vytvořený z jemnozrného, čistě křemenného pískovce, světlého zbarvení. Představuje celou mužskou postavu oděnou do dlohé alby a ornátu s hustým reliéfním vyšíváním s rostlinným i figurálním motivem. Palium na prsou je zdobené reliéfem Ukřižovaného. V pravé ruce v pontifikální rukavici drží biskupskou berli s postavou bolestného Krista, levou rukou si přidržuje na prsou bibli. Na hlavě, zobrazené téměř z profilu, která spočívá na bohatě vyšívaném polštáři se střapci, je nasazena vysoká mirta. Větší část její výzdoby, jako i portrétních biskupových rysů dnes není zcela čitelná. I tak představuje zkušeného, unaveného staršího člověka vědomého si své hodnoty a zárověň plného pokory. U levé nohy, skryté pod albou a dalmatikou, je opřený kartuší orámovaný celý erb pánů z Fulštejna (tři meče zabodnuté do zlaté koule - jablka) s klenotem ve tvaru přilbice s baronskou korunou a osmi pavími pery. Celá postava je umístěna na loži s bohatě orámovaným okrajem ve tvaru kopí a trojlistů.

I když náhrobek není do dnešního dne zcela odkryt, jisté je, že jej vytvořil školený a výtvarně zdatný sochař vratislavské školy se smyslem pro proporce, modelaci jemných detailů a vytvoření iluze původních materiálů (např. vyšívaných textilií nebo dřevěné řezby) v kameni.

Na téže straně kněžiště - evangelijní, byl nalezen náhrobník Ekrycka Supa z Fulštejna. Ekcryk byl spolu s bratry Janem a Jiřím spolumajitelem fulštejnského panství. Jemu patřili kromě podílu na hradu a obci Bohušov, Jindřichov, Piskořov a Víno. Bartoloměj Paprocký o něm ve svém Zrcadle slavného Markrabství Moravského, vydaném v Olomouci v roce 1983 uvádí například že: "Z žádné sklenice nepil, pouze z té, kterou nosil v šatech jedněch tak dlouho, až z něj spadly a seděl tak dlouho ve vaně, pokud mu nové neušili. Bál se myší, proto si vydržoval chlapa jménem "Strejček" , který je chytal a zabíjel. Když služebníků upadla z talíře ryba, museli ji vyhodit. Víno když mu služebník naléval, musel nejprve nalít na zem, až potom do číše a musel stát daleko, aby na víno nedýchal. Kupoval kožichy na libry a nikdo se jeho věcí nesměl dotýkat. Zemřel v roce 1562. Náhrobník o rozměrech 196 x 92 cm, zhotovený z jemnozrného pískovce světle okrového zbarvení, představuje celou postavu rytíře v půlzbroji se zvednutým hledím uzavřené límcové přilby, který pravou rukou přidržuje celý erb pánů z Fulštejna a v levé drží jílec meče. Modelace postavy ve vysokém reliéfu je zjednodušená, doplněná pouze reliéfním ornamentálním pruhem s rostlinným motivem na náramenících, přední částí kyrysu a nákolence. Ostatní části zbroje zobrazeny jako jednoduché pláty spojené nýty. Plochá tvář vousatého muže s vysoko posazenými lícními kostmi a plným spodním rtem zřejmě nese základní portrétní rysy. Kolem postavy, umístěné na neutrálním pozadí, jsou umístěny tři erby (v rozích), pojící se k rodovým předkům zemřelého : erb matky (dvojité lekno s propletenými kořeny) Elišky Štosové z Kounic, erb babičky z otcovy strany (břevno z se dvěma liliemi) Kateřiny ze Zvole a babičky z matčiny strany z rodu z Drahotuš (beraní rohy vyrůstající z koruny). Do okraje náhrobníku v šířce 8 cm je vytesán po celém obvodu identifikační český text napsaný gotickou frakturou.

Na druhé straně kněžiště, přímo proti předchozímu byl nalezen náhrobník Václava staršího Sedlnického z Choltic, který koupil fulštejnské panství v roce 1566 od bratra své manželky Jiřího Supa, posledního pána z Fulštejna. Zemřel v roce 1572. Náhrobník o rozměrech 210 x 80 cm, zhotovený ze střednězrného drobovitého pískovce světle nazelenalé barvy, představuje celou postavu ve zbroji. Hlava staršího muže s plnovousem a velkou čelnou pleší s nespornými výraznými rysy, je odhalená. Uzavřená límcová přilba mu leží v nohách. Pravou rukou přidržuje štít s erbem a levou jílec meče, zobrazeného až na lidském těle. Jednoduché tvary reliéfu figury působí až lineárně, ale v detailech jsou pojaté ornamentálně: velké plochy jsou doplněny rostlinnými ornamenty v pruzích a na plátech, které kryjí ramena v plochách. Jednotlivé pláty zbroje jsou spojeny a zároveň zdobeny točenými pláty kůže. O pravou nohu rytíře je opřen celý erb baronského rodu Sedlnických (odřivous v erbovním štítku, klenot ve tvaru přilbice a korunka s kytou pavích per a vetknutou další zavinutou střelou). Další tři erbovní štítky jsou umístěny v rozích a představují : nad pravou paži erb matky z rodu Pogorelův (dvě věže), nad levou erb babičky z otcovy strany Kateřiny Kladrubské ze Svršova (písmeno N) a erb babičky z matčiny strany z rodu Serockých (tři krky labutí) u levé nohy. Okraj náhrobníku tvoří po celém obvodu vysekaná téměř nečitelná nápisová páska v němčině. Na volné ploše mezi nohama a na levé tváři zobrazeného jsou vysekány dvě různé kamenické značky.

Kromě předchozích náhrobníků byla v roce 1975 pod podlahou presbytáře v rohu u epištolní strany nalezena náhrobní deska o rozměrech 175 x 80 cm. Je vysekána ze střednězrného drobivého pískovce narůžovělé i nazelenalé barvy s červenými liimonitovými žílami a zřetelnými černými tečkami. Byla identifikována jako náhrobník Barbory Liškovny, první manželky Jiřího Sedlnického z Choltic, která přivedla na svět tři děti. Naživu však zůstala pouze dcera Anna. Sama Barbora byla dcerou Jiřího Lišky z Německé Lutyně a Anny Čelové z Čechovic. Představuje ženskou postavu oděnou v hermelínovém plášti přes nařasenou suknici s velkým křížem na hrudi. Hlavu a krk má překrytou čepcem s rouškou. Na předložených rukou chová zavinuté nemluvně. U levé nohy klečí modlící se dítě, oděné v dlouhých šatičkách. U pravé nohy má opřený celý erb patřící rodu Lišků z Lutyně. V dalších rozích jsou umístěny erbovní štítky s čitelným erbem rodu Čelo z Čechovic. Na zvýšeném okraji šířky asi 7,5 cm se nachází zbytky nápisu v němčině.

Náhrobník byl umístěn do zdiva na evangelijní straně presbytáře u vítězného oblouku na místě, kde do roku 1877 byla osazena náhrobní deska Anny Sedlnické se šestnácti erby a nápisem v kruhu. Zbytky tohoto náhrobníku byly nalezeny při současném archeologickém průzkumu pod podlahou.

Náhrobník, jenž měl připomínat budoucím osobu zesnulého, (někdy, pouze ornamentálně zdobený nebo jako vyšší forma s plastickou figurou a nápisem, se kterým se potkáváme právě v Bohušově), byl pro vlastníka statků , který mohl do jisté míry jako objednatel ovlivnit i výtvarný projev, důstojnou tečkou za ukončením pozemského života. Soubor bohušovských pískovcových náhrobníků takovou tečkou určitě je. Představuje zajímavý soubor raně renesančního umění, nesourodý však ve svém umělecko řemeslném ztvárnění. Z pramenů je známo, že kromě výše uvedených, byli v bohušovském kostele ještě další představitelé rodu Fulštejnů a jejich následovníků a jejich hrobová místa byla označena náhrobníky. Srovnání s nimi by bylo jistě zajímavé, ale dnes se můžeme pouze dohadovat o jejich výtvarné a řemeslné úrovni.

Náhrobníky z kostela sv.Martina v Bohušově doplňují nesporně zajímavou galerii náhrobních desek v kostelech okresu Bruntál, (kostel sv. Martina v Krnově, kostel sv. archanděla Gabriela v Hošťálkovech, kostel Nanebevzetí Panny Marie a kaple sv.Michaela v Bruntále, kostel sv.Jana Křtitele v Břidličné.

Časopis PRADĚD - zima 2003
Lubica Mezerová - Památkový ústav Ostrava

UPŘESŇUJÍCÍ ODKAZY

LOKALIZACE

SOUŘADNICE WGS-84

  • Severní šířka: 50° 14´ 43.00¨
  • Východní délka: 17° 42´ 52.00¨

ukázat na mapě

Hledej další objekty v okruhu do km
NADMOŘSKÁ VÝŠKA: 238.00 m
DALŠÍ INFORMACE: http://www.Osoblazsko.cz

AKTUALIZACE: Ladislav Hollý (archívní záznam) 56, 27.08.2004 v 17:24 hodin
Kontakt na webmastera osoblazsko@infosystem.cz

Copyright 1998-2017 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule