MAPA POLSKI FRANCAIS DEUTSCH ENGLISH ČESKY

















Proč jsou Pelhřimovy Moravské a Rudoltice Slezské.

Rád bych pro všechny zodpověděl zapeklitou otázku Honzy Košuliče, proč jsou "Moravské" Pelhřimovy, ale "Slezské" Rudoltice, protože si troufám tvrdit, že jsem jeden z mála, který tento fenomén vysvětlit dokáže. Tedy :

Přibližně do roku 1180 bylo Opavsko (i Krnovsko) součástí polského státu.

Kolem roku 1180 však Přemyslovci dobyli kraj Holasiců a připojili ho k Moravě. Nová moravsko-polská hranice se ustálila tak, že zatímco dnešní okres Jeseník byl v Polsku, naopak celý dnešní okres Bruntál byl na Moravě a k Moravě přináleželo také dnešní území dnešních Hlubčic (Glubczyce) a Prudniku (Pruknik). Hlubčice později založil Přemysl Otakar II., Prudnik šlechtici Vítkovci.

Tuto moravsko-polskou hranici respektovala také církevní správa, a proto byl okres Jeseník součástí diecéze vratislavské (Wroclaw), zatím co Hlubčice byly součástí diecéze olomoucké a to až do roku 1945, fakticky až do roku 1980 de iure. Krom toho získaly oloucké biskupství a olomoucká kapitula v této oblasti množství majetku. Některé darem panovníka či šlechticů, jiné kolonizací. Největšíma nejkompaknějším majetkem olomouckých biskupů bylo Osoblažsko. Biskupská tolerance mimochodem umožnila rozkvět židovské obce v Osoblaze, zatím co krnovští luteránští měšťané Židy po upálení jejich předáka roku 1535 vyhnali.

Vrátím se, ale zpět do středověku. Český král Václav II. věnoval Opavsko svému pololegitimnímu bratrovi Mikuláši, který založil větev opavských (krnovských) Přemyslovců-šlechticů. Jan Lucemburský pak získal většinu slezských knížectví a Karel IV. Slezsko pevně spojil do svazku zemí Koruny české. Slezská knížectví se tak ocitla v českém státě a Opavsko, od Moravy oddělené Nízským Jeseníkem, se ekonomicky, kulturně i politicky čím dál více orientovaly na Slezsko. Přechod Krnovska ke Slezsku byl formálně dokončel v 16.století, přechod Opavska v sedmnáctém století. Už od 14.století však Opavsko můžema považovat za území vedle Moravy, nikoliv její součástí.

Opavsko a Krnovsko nám tedy mezi 14. a 17. stoletím pozvolně změnilo zemskou příslušnost z moravské na slezskou. Avšak majetky olomouckých biskupů zůstaly součástí Moravy. Přináležitost Osoblažska k Moravě zůstala dokonce i po zrušení patrimoniální správy roku 1848. Tehdy vznikl politický okres Krnov, složený ze soudních okresů rnov a Albrechtice (Slezsko) a Osoblaha a Jindřichov (Morava). V Moravském zemském sněmu v Brně zasedal 1.poslanec zvolený za Osoblažsko a 1. poslanec zvolený za Jindřichovsko. Moravská zemská vláda v Brně dala mimochodem rozhodující finanční dotaci na stavbu úzkokolejky z Třemešné do Osoblahy.

Tendence předat správu Osoblažska slezským zemským úřadům v Opavě byly od dob Josefa II. Později bylo Osoblažsko ve věcech správy politické součásti Moravy, ve věce policejní a soudní součástí Slezska. Nebo naopak, je v tom zmatek a já se až tak do detailu v tom nevyznám. Také Rakouské státní dráhy pojmenovaly Třemešnou jako Röwersdorf in Schlesien a Jindřichov jako Hennersdorf in Schlesien. No a po roce 1945 přejmenovala jazyková komise Expoziury Zemského národního výboru v Moravské Ostravě Deutsch Paulowitz na Slezské Pavlovice a Rosswald (kterýž Kollár ve Slávy dcery uvádí jako "Konilesy") na Slezské Rudoltice. Tím jsem vysvětlil proč jsou Rudoltice "Slezské". A proč jsou Pelhřimovy "Moravské"? Protože jsou na Osoblažsku. :-) Před válkou se používal výraz Moravské Pelhřimovy, dnes už pouze Pelhřimovy.

Když byla roku 1742 vztyčena státní hranice mezi Rakouskem a německým Pruskem na potoce Trója, byla tak obec Pelhřimovy rozdělena na rakouskou část, od té doby uváděna jako Mährisch-Pilgersdorf a pruskou (německou) čás, uváděnou od té doby jako Preuβisch-Pilgersdorf (dnes Pielgrzymów v Polsku).

Pavel Kuča, Krnov

Moravskoslezský deník, Bruntálský a Krnovský Týdeník REGION
ze dne 18.září 2007

DALŠÍ INFORMACE: Pelhřimovy

 
Zveřejněno 03.10.2007 v 08:32 hodin
Kontakt na webmastera osoblazsko@infosystem.cz

Copyright 1998-2019 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule